Jak vnímáte laskavost?

Na téma laskavost se na internetu dá najít několik článků. Mají společné to, co máme dělat pro druhé. Více se usmívat, děkovat a prosit, pomáhat, být vděční a méně si stěžovat. Jak ale můžeme tyto záslužné aktivity provádět, když pod povrchem nám probublávají emoce a pocity z vlastních každodenních problémů? Nedej bože, pokud nám život ještě přiloží. Smrt blízkých, rozchody či rozvody anebo ztráta práce jsou pořádná nálož. A i přesto se navenek projevujeme jako laskavé a vždy pomáhající bytosti. Chceme vylepšit svět a začít se má přece od sebe že?

Jak vypadá taková laskavost k sobě samým? Ráno se na sebe usmějeme do zrcadla, v poledne si dopřejeme dobrý oběd, protože jsme přece na sebe hodní a máme se rádi a večer si třeba zapíšeme pár řádků do deníčku vděčností. 

Vypadá takto opravdu skutečná laskavost anebo za úsměvem do zrcadla je strach, co nás dneska zase čeká v práci? Dobrý oběd si po hodině vyčteme, protože jsme určitě zase přibrali a řádky v deníčku jsou kropené slzami, protože vděčnost za partnera zrovna necítíme?

Napadá vás, co tyto řádky spojuje? Je to tlak. Tlačíme na sebe dnes a denně:

• musím podat výkon
• musím být dobrý rodič
• musím se víc snažit, abych..
• musím... měl bych... má se dělat ... doplňte si sami, kde cítíte napětí

Jak tedy vnést do života méně tlaku a více laskavosti? Mám pro vás pár tipů:

Dovolit sobě i ostatním: 

• nehodnotit sebe, druhé a situace (dobré/špatné)
• přijmout nezdary a nevzdat se
• dělat změny po krůčcích 
• ocenit se i za malé úspěchy
• netlačit na sebe v situacích, kdy necítíme energii
• nasdílet s ostatními, jak to potřebujeme my 
• nadhled a poučit se ze situace

Co se tedy v životě změní? Budeme k sobě upřímní a jednat v souladu se sebou. Budeme autentičtí a odhodíme masky, za které se schováváme. 

Pokud vás článek zaujal a rozhodli jste se vyzkoušet některý tip, nemusíte na to být sami. Ráda vám budu průvodcem.  

Chci se objednat