Kdy je samota ještě zdravá?

Sedím v křesle na zahradě a užívám si klidný večer. Obklopuje mě jemné šumění listů ve větru a vzdálený zpěv ptáků, který pomalu utichá s příchodem soumraku. Vzduch je svěží a voní po trávě, kterou jsem odpoledne posekala. Sedím a koukám do neurčita, ztrácím se ve svých myšlenkách a vychutnávám si každý okamžik tohoto klidu. 
Samota mi přináší klid a prostor pro přemýšlení. Ale poslední dobou si kladu otázku: Je ještě moje potřeba samoty zdravá?
Samota může být skvělá. Dává nám čas na přemýšlení, tvoření a odpočinek.

V dnešním hektickém světě je chvilka ticha velmi cenná. Pomáhá nám nabrat sílu a znovu se spojit sami se sebou.

Ale samota má i svá rizika. Když jsme sami moc dlouho, můžeme ztratit schopnost dobře komunikovat s ostatními. Může se stát, že se nám rozhovory s lidmi budou zdát těžké a nepříjemné. Také můžeme začít pěstovat jednostranné názory, protože nemáme nikoho, kdo by nám nabídl jiný pohled na věc.
Dalším problémem je, že si můžeme myslet, že nikoho nepotřebujeme. Lidé jsou od přírody společenské bytosti a vzájemná podpora je pro nás důležitá. I když si užíváme čas o samotě, potřebujeme i kontakt s ostatními. Tak kdy je samota ještě zdravá?

Když nám dává prostor pro sebe, ale zároveň nás neodtrhává od lidí kolem nás.

Když nám pomáhá cítit se lépe, ale nezavírá nás do vlastního světa.

Klíčem je rovnováha. Je dobré plánovat si malé společenské aktivity, pravidelně se setkávat s přáteli a rodinou, účastnit se zajímavých akcí.

Naslouchání vlastním potřebám je zásadní.

A pokud se cítíme příliš izolovaní, nebát se požádat o pomoc. Pokud je vyvážená, samota může být krásná a obohacující. Jak vyvažujete svou potřebu samoty a kontaktu s lidmi? 

Zaujal Tě článek? Klikni na odkaz a už Ti žádný neunikne!

​Chci pravidelně dostávat články