Malými krůčky k velkým změnám

V minulém článku Jak zvládat změny? jsem se věnovala vnějším změnám, které se nám v životě přihodí. Dále tu máme změny, po kterých toužíme my sami, ale často na ně nemáme odvahu anebo jednoduše nevíme odkud začít.

Pro někoho může být realita už obtížná a vyhledá nějakou pomoc.

Stejně tomu bylo u mého klienta, říkejme mu třeba Lukáš. Lukáš byl člověkem, který vždy dělal pro druhé vše, co bylo v jeho silách. Byl toho názoru, že jeho štěstí spočívá v tom, aby ostatní byli šťastní. Byl dobrý přítel, kolega a velmi oddaný partner. V práci se snažil převzít na sebe co nejvíce úkolů, aby pomohl svým kolegům. Ve vztahu s partnerkou se snažil být pozorný, vstřícný a ve všem vyhovět.
I přes jeho úsilí se stále ocitával v situaci, kdy jeho partnerka kritizovala vše co udělal. Bez ohledu na to, jak moc se snažil, zdálo se, že to nikdy nestačí. Jeho snaha byla neustále podkopávána a jeho sebevědomí klesalo a klesalo.
Lukáš se cítil stále více frustrovaný a méněcenný. Bouřily se v něm všelijaké emoce, od sebelítosti až po zlost. Kontaktoval mne s otázkou:

"Co mám dělat, mám vydržet nebo vztah ukončit?"

Na první pohled by se mohlo zdát, že je cíl spolupráce jasný. Lukáš se bude rozhodovat, zda ve vztahu setrvat nebo jej ukončit a budeme společně hledat plusy a mínusy. Naopak jsme si s Lukášem posvítili na situace s nespokojenou partnerkou. Navnímal své pocity z těla a dovolil bolavým emocím vyplout napovrch. 

Naše hodnota nezávisí na spokojenosti ostatních!

Před očima mu běhaly vzpomínky, kde nabízel pomoc partnerce, i když o to nestála nebo ji nepovažovala za potřebnou. Poprvé si uvědomil, že to, co od partnerky nevědomě vyžadoval jako protihodnotu, bylo ujištění, že je v životě užitečný a má nějakou hodnotu. Vyvíjel na partnerku citový tlak, kterému se bránila.
Lukáš se postupně začal více soustředit na své vlastní pocity a potřeby a začal chápat, že jeho hodnota není závislá na tom, jak moc se snaží uspokojit druhé, ale na jeho vlastním vnímání a přijetí sebe sama. Postavil se za své hodnoty a naučil se říkat ne, když to tak cítil. Pochopil, že dělat druhým radost je důležité, ale ne za cenu svého vlastního štěstí a sebeúcty. Nakonec se mu podařilo najít rovnováhu mezi péčí o sebe a péčí o ostatní, a jeho vztah s partnerkou se začal měnit k lepšímu.

Často nemusíme hned balit kufry!

Když se zastavíme a hlouběji porozumíme vlastnímu jednání a pocitům, můžeme malými krůčky objevit cestu ke své vnitřní síle.

Zaujal Tě článek? Klikni na odkaz a už Ti žádný neunikne!

Chci pravidelně dostávat články