V kůži hráče

Kdo prošel mým koučováním, toho již nepřekvapí herní jazyk, který používám při koučování metodou Život jako hra. Možná si řeknete, co to je herní jazyk, a proč vůbec používat jiné slova při koučování? Tyto i další otázky jsem si na začátku kladla také. Jedna z mnoha výhod výcviku je to, že se konstantně učím nejen koučovat podle metod a dovedností, ale také mám možnost být koučovaná a pocítit vliv koučování sama na sobě. 

Jaké to tedy je vyzkoušet si být koučovaná na vlastní kůži? 

Popravdě, je to zážitek, už to, že se vám někdo plně věnuje, naslouchá a vnímá co říkáte bez toho, aby posuzoval, je něco, na co nejsme zvyklí. 
Pomocí aktivního naslouchání a kladení otázek, se společně dostáváte hlouběji a přichází uvědomění o sobě. Vyhovuje mi vlastní nastavení anebo mi spíše překáží? Kouč používá nehodnotící uvědomění a citlivě provází hráče aspekty jeho života. Čím déle jsem koučovaná, tím více důvěřuji svému kouči a otevíráme stále hlubší témata, která potřebují vyjít na světlo.

A co tedy ten herní jazyk? Herní jazyk pomáhá rozlišit běžnou konverzaci od koučování. Pocit, že si hrajeme, přináší lehkost. Vlastně nás baví dělat na sobě změny a experimentovat. Dokázat se zasmát i nad tím, co se nepovedlo, ale hlavně se z toho poučit a hrát ještě lépe. Chyba je kámoš, ne bubák.
Koučink není něco co potřebujeme, ale chceme. Chceme proto, bychom ve svém životě postupovali kupředu snáz a hlavně v tom nejsme sami.

Představ si, že tvůj život by mohla být hra, hra, které se dá vyhrát, která tě bude bavit a dává ti smysl. Hra, ve které budeš mít výsledky. Co tě napadá?

Co dodat na závěr? Zde bych mohla použít velice častou koučovací frázi:

Když to nezkusíš, nevíš!